Řeka v temnotě

Životní příběh samotného autora. Je ze smíšené rodiny – matka Japonka, otec Korejec. Když mu bylo 13 let, otec rozhodl, že se z Japonska přestěhují do Severní Koreje, která jim slibovala ráj na zemi. Bohužel se nic takového nekonalo a jejich život byl pro nás nepředstavitelný. Tato kniha je otevřenou výpovědí o tom, jak to v Severní Koreji chodí. Je neskutečné a nepředstavitelné, že v takovém světě můžou lidé žít. Já pro to nemám ani slov. A navíc přímo Masadžiho rodina opravdu měla v životě smůlu a k tomu, kde žili, je postihovala jedna hrůza za druhou. Nečekejte žádnou vysokou literaturu, kniha je podána tak, jako když Vám ji vypráví Váš známý, ale rozhodně Vám kniha otevře oči, co se děje ještě v dnešní době ve světě a jak mnozí lidé žijí. Moc se mi v knize líbilo porovnání chudoby v Japonsku a v Severní Koreji. A právě to, že mohla rodina srovnávat. To porovnání Severokorejcům chybí, neboť nikdy nepoznali nic jiného. Rozhodně zase kniha, kterou doporučuji všem, aby si rozšířili obzory, jak to chodí jinde ve světě.

Neskutecne. To je proste neco co si musite precist. Zazil jsem tady ten socialismus u nas. Ale tohleto je neco naprosto nepochopitelneho. Silene. A kdyz si predstavim ze s vysokou pravdepodobnosti se tam ten vyvoj nikam dal neposunul, zatimco Kim raketak si hraje s raketkama.... Hrozne, zdrcujici. Knihu jsem precetl skutecne jednim dechem, nemohl jsem odlozit dokoud jsem se nedostal na posledni stranu a musim rict ze mi z toho bylo fyzicky zle. Bohuzel musim konstatovat ze se obavam, ze se ten rezim sam od sebe nikdy nezhrouti. ale jejich uhlikova stopa je urcite nesrovnatelne nizsi nez nase

Ač knížka malá jak velikostí, tak rozsahem, přesto obří svým námětem a obsahem. Autobiografická knížka popisující život jednoho korejsko-japonského muže nejdříve v Japonsku, pak v KLDR a pak opět v Japonsku. Autor bez příkras popisuje své dětství, dospělost i pozdní věk, na jeden život toho zažil nesmírně moc a přináší svůj pohled na život především v KLDR, poukazuje na utrpení, chudobu a nemístné zacházení, které je tam na běžném pořádku. Člověk má stále pocit, že je to snad myšleno a psáno v hluboké minulosti, ale bohužel to tak není, je to nedávná minulost a stále i současnost, smutné a bolestné. K přečtení rozhodně doporučuji.

Po knihách od Niny Špitálníkové perfektní výběr knihy o zdrcujících osudech lidí v KLDR.

Stát jako koncentrační tábor. Tato útlá kniha mi dala zabrat. Takovou bezútěšnost najdete už jen v knihách o holocaustu. Japonec, který se musel s rodinou přestěhovat jako chlapec kvůli původu svého otce do Severní Koree, popisuje pekelný život v nejtotalitnější zemi na světě od šedesátých do devadesátých let. Šokující porovnání života v totalitní Číně jako luxus dává do kontrastu opravdový zmar režimu Kimů, který přivedli komunistickou diktaturu do absurdních rozměrů a rovin i v těch nejobyčejnějších aspektech života. Nyní, kdy tam život není jistě o moc lepší a vládne vnuk zakladatele tohoto státního vězení, vidíme čilý přeshraniční ruch s RF a její ochranu Čínou. To nám dává představu jak moc tyto východní země okupující své sousedy (Ukrajina, Tibet) jsou na štíru se úctou k lidským bytostem. Spolu s Íránem tato osa zla udržuje ve světě strach a napětí. Je nutné číst takové knihy, naštěstí v posledku jich vychází dost co se týče diktatur, které ne a ne zmizet v propadlišti dějin. Upozorňuji, že konkrétně Řeka v temnotě je těžké čtení. Podobně jako dříve čtená Kde kvete tráva pojednávající o Jižní Korei...