Tommyknockeři – Nejpodivnější kniha Stephena Kinga? | RECENZE

Představte si, že jednoho dne v lese objevíte trčící kus kovu. Cosi vás k němu táhne a vy ho začnete vyhrabávat. Zvědavost přejde v až hypnotickou fascinaci. A než se nadějete, je večer a vy zjišťujete, že v půdě leží nález, který by mohl změnit celé okolí. A vlastně i celý svět…

O knihách Stephena Kinga se říká, že jsou ekvivalentem Big Macu s hranolky. V případě Tommyknockerů bych řekl, že je to s nimi jako s pizzou. I ta špatná vlastně docela ujde. Je to jedna z nejhorších knih, co jsem od autora četl. Což z ní stále dělá nadprůměrné čtení. Oxymóron? Ano i ne. Je to silně nevyvážené, místy rozvleklé a rozvádějící nepříliš podstatné detaily, ale přesto pořád nadprůměrné. Minimálně v základu je dosti originální pojetí otřepaného námětu a dvě zajímavé hlavní postavy v podobě spisovatelky a vyhořelého básníka, stiženého alkoholismem.

Tommyknockeři

Největší problém díla je až přílišná rozvláčnost a pomalé tempo. Obojí v kombinaci s faktem, že nejde příliš o horor, jako spíš o sci-fi román, využívající ty nejvíce béčkové aspekty starých žánrových příběhů o UFO. Navzdory oné roztahanosti je zase pozitivní, že všechny ty prvky jako vystřižené ze špatných pulpových románů zde působí nesmírně realisticky. Jako by se něco takového opravdu stalo. Tady se projevuje starý dobrý King, jenž dokáže i to nejneuvěřitelnější pojmout až mrazivě skutečně. Autor skvěle zachycuje svůj obvyklý leitmotiv, kterým je proměna či pozvolný rozpad amerického maloměsta a místních vazeb. Zde je to vlivem právě mimozemské lodi, jež pomalu proměňuje všechny v jejím dosahu v cosi jiného.

Ačkoli nejde tak docela o hororový román v pravém slova smyslu, stále je kniha dosti děsivá. Hlavně v rozpadu integrity a morálky hrdinů pod vlivem proměny, kterou prodělávají. Toto hledisko velmi dobře nahlíží právě básník Gard, který jako jediný zůstává imunní vůči mimozemským silám. Prostřednictvím jeho pohledu jsme jako pozorovatelé svědky toho, jak nález lodi ovlivňuje ostatní lidi. A nejde jen o prapodivné vynálezy a zázraky, které se začínají skrze usedlíky dít. Tajemno a zlověstná atmosféra změn se jako nit táhne celým dějem. O to hůře je na tom pak Gardova kamarádka, spisovatelka Bobbi, jež ony pomyslné i pochmurně skutečné, nadpozemské změny odstartuje.

Verdikt

Tommyknockeři jsou značně rozporuplným čtením, na které je možné nahlížet různými způsoby. Lze na něj hledět jako na varování před závislostí, či jako podobenství o našem vztahu k technologiím. V tomto směru rozhodně neztrácí výpovědní hodnotu. Je v něm bezesporu mnoho různých motivů. Přes jejich obsáhlost a skvělý první nápad by zrovna tahle kniha zasloužila místy proškrtat. Na to, že jde o Kingův román, je celý text poněkud neotesaný a chybí mu Mistrova obvyklá preciznost a vtahující lehkost, na jakou jsem u něj už zvyklý.

Utahaný a nevybroušený diamant. Tak bych shrnul tento román o mimozemském vlivu na jedno malé zapadlé městečko. A je to docela škoda, protože potenciál tu je značný. Přitom kdyby celá kniha byla podobná jako velmi dynamická poslední třetina, bylo by to mnohem lepší. Pořád je to King a pořád skvělé čtení. Ale z toho, co jsem zatím od Mistra četl, je tahle kniha asi nejslabší…