Rose pod palbou je román o přátelství a odvaze v nejtěžších časech

Rose Justiceová, mladá pilotka Pomocných leteckých sborů, je při letu z Paříže do Anglie v létě 1944 chycena nacisty a poslána do Ravensbrücku, nechvalně proslulého ženského koncentračního tábora. V děsivém vězení se Rose potkává s nezapomenutelnou skupinou žen, s Francouzkou, která před válkou psala uznávané detektivky a jejíž židovský manžel a tři syni byli zabiti, s houževnatou dívkou, na níž dělali nacisti hrůzné lékařské pokusy, nebo Ruskou, která lítala se sovětskou stíhačkou.

A v přátelství s těmito ženami hledá Rose naději a sílu na přežití. Bude to ale Rose stačit, aby dokázala čelit tomu, co jí osud přichystal? Ve volném pokračování Krycího jména Verity vypráví Elizabeth Weinová další příběh o přátelství, věrnosti a odvaze dívek za druhé světové války.

Po silné a velmi emocionální Verity teď přichází i příběh Rose Justiceové. Tak jako Julie je i ona mladičká pilotka sloužící u Královského letectva v období 2. světové války.

Tato dívka ze Spojených států se ale nešťastnou náhodou ocitá v jednom z německých koncentračních táborů pro politické vězeňkyně a setkává se s tisíci mladými i zralejšími ženami, které jsou uvězněny za ostnatými dráty Ravensbrücku a tam zažívají tolik hrůzy, bolesti a utrpení, o jakých se nám teď už nemůže ani zdát.

Rose vždy chtěla létat. Už v útlém věku to s letadly uměla lépe než kdovíjaký dospělý pilot. Teď se jí splnil sen a strýc jí domluvil místo u letectva ve Velké Británii. V její rodné zemi, v Americe, se jí sice válka zatím tolik nedotkla, to se však má v nejbližší době změnit. Když je po osvobození Francie Rose poslána právě do této země na tajnou misi a zrovna se vznáší nad francouzskými pláněmi, další dva cizí piloti ji pod domněnkou, že se jedná o špióna, nasměrují na cestu na území Německa.

Tam přistane na malém letišti, odkud ji pošlou neznámo kam. Zjišťuje, že ji Němci zavřeli do velkého tábora plného množství zubožených a hladovějících žen a dívek, a postupně se začíná přátelit s některými z nich, s Francouzkou Elodie, s Róžou původem z Polska či Ruskou Irinou. Každá z nich má za sebou nepředstavitelná muka a každá se musí smířit se svým osudem. Při životě všechny do jedné drží už jen myšlenka na záchranu. Než přijde pomoc, ten hnusný teror nějak vydrží. Naděje však bývá zrádná.

V naší době je velice důležité, a to se mnou budete jistě souhlasit, informovat dnešní generace o hrůzách minulosti a připomínat to, co by rozhodně nemělo být zapomínáno. Proto k mé obrovské radosti existují i historické knihy pro mladistvé, které často poutavou a čtivou formou popisují životy mnohdy fiktivních hrdinů zasazených do opravdového prostředí a opravdových událostí. Ale podle mého názoru aby nás, mladé, takové příběhy doopravdy chytily a zaujaly, měl by mít spisovatel, jenž tyto katastrofy zpracovává do knižní podoby, zvláštní um a skutečný talent k jejich psaní. A to americká autorka Elizabeth Wein bez jediné pochyby má, což v novince Rose pod palbou dokázala.

Z knihy na čtenáře až dýchá ten chlad a špína koncentračního tábora, ta bezmoc každičké ženy, jež musela toto věznění a potupu přetrpět. Jednoduše není možné, aby vám ze všech těch smutných a nespravedlivých osudů neběhal mráz po zádech. Styl psaní Elizabeth Wein je tak upřímný, bezprostřední. A přesně to se mi na něm nejvíc líbí, ta přímost a opravdovost. Autorka se umí perfektně vžít do svých postav a popsat jejich utrpení a momentální rozpoložení bez nejmenších chybiček.

Chvílemi jste při četbě knihy Rose pod palbou téměř přesvědčeni, že jste opravdu ponořeni do deníku mladého děvčete, které děsy koncentračního tábora zažilo na vlastní kůži. Rose pod palbou má všechno to, co byste od emotivního příběhu z prostředí nejstrašnější války v dějinách lidstva čekali a možná ještě něco navíc. Popsat to období se autorce podařilo na jedničku a už z její první knihy Krycí jméno Verity, na niž Rose navazuje, vím, že s postavami to jednoduše umí, a to zvláště s těmi ženskými. Její hrdinky jsou úžasně vykreslené a každá z nich chytne za srdce.

Rose pod palbou je prostě jednou z těch knih, o kterých nemá cenu zbytečně příliš moc mluvit a které by měl každý povinně číst, a tak se dozvědět, jak je lidstvo zkažené, ale také jak dokáže být i věrné a odvážné.