RECENZE: Operace Armagedon – Dokáže se Mars vyhnout zkáze pekelné?

Nad planinou visel stroj zcela neznámého typu, v mysli mu promlouval pes, vystupující jako Galaktický tlumočník, a domorodec tady něco vykládá o kouzelníkovi a jeho magii. To vše dohromady ho přivádělo k přesvědčení, že se mu snad zdá nějaký bláznivý sen...

Rudá planeta podle Neffa

Vážený bojovník Rad Haager se prochází planinou se svým čtyřnohým přítelem Terrem (který by se urazil, kdybych nezmínil, že není obyčejný pes, ale Galaktický tlumočník komunikující s okolím pomocí telepatie ), když tu náhle se z nebe přiřítí taxi graviplán a zhatí oběma plány na klidnou procházku. Z gravitačního taxíku vystoupí mladá vědkyně Miriam a začne Radovi horlivě vyprávět o svém výzkumu a poslání, které tady, na území Volných lovců, musí stůj co stůj vykonat.

Pátrání po stopách 400 let staré vojenské operace zní banálně a neškodně. Miriam se rozhlédne po planině a Rad jí s Terrem budou dělat průvodce. Vše se ale zcela změní, když se Miriam seznámí s místním kouzelníkem a vysloví před ním jméno operace z minulosti: Armagedon. Najednou se zdá, že jde o něco víc, vypadá to, že se začíná hrát hra o budoucnost Marsu.

Řeči jsou řeči. Slova tečou a mizí a nezůstane po nich stopa, pokud si je člověk ovšem nestřádá do paměti. Rada Haagera ale vždycky zajímaly jen skutečnosti...

Operace Armagedon

Operace recenze

Operace Armagedon je součástí už poněkud obsáhlé série s názvem Pán modrého meče, jedná se o pátý díl. Jelikož se mi tvorba tohoto, dnes již legendárního, autora líbí a nenechám si utéct žádnou příležitost si od něho něco přečíst, rozhodl jsem se naskočit do již rozjetého vlaku a jako neználek série vám poreferovat o svých zážitcích. Dobrá zpráva je, že kniha navazuje volným pokračováním a čte se skvěle i když Pána volného meče vůbec neznáte, alespoň takové byly mé pocity.

Taktika nasadit do hlavní role charismatického sympaťáka a za parťáka mu dát podivínské stvoření, které se jeví celkem prostořece, se zdá být Neffovým dobrým receptem na zprostředkování zábavných čtenářských chvilek. Pokud znáte příběhy Kuby Nedomého a dědka Čucháka, víte, o čem mluvím a budete se na Marsu, s Radem a Terrem, cítit jako doma.

Je fascinující, jaké žánry dokázal autor v této sérii skloubit a ještě víc překvapí, že to spolu všechno velice dobře funguje. Příběh se odehrává ve 24. století na obydleném Marsu v pokročilém stádiu teraformace, ale většina obyvatel, se kterými se setkáváme, jsou lovci prostí jakýchkoliv technologií, a nejvíce připomínají americké indiány, a když do toho započítám mystické prvky, proroctví a mocné kouzelníky, máme před sebou román, který kombinuje science fiction, western a navrch fantasy. To už je slušně široké pole působnosti.

Tajemství zůstane tajemstvím, dokud slova nepoškodí jeho velebnost. Některé stopy jsou skryté záměrně a není radno je vystavovat pohledu zvědavců. Není dobré budit minulost...

Dovolená na Marsu končí

Styl, jakým Neff příběh vybudoval, je mi nesmírně sympatický, protože zpočátku se jeví banálně, možná až lehce vyprázdněný, ale postupně to graduje, až se dostaneme do závěrečné fáze odkrytí karet a dozvídáme se, že jde vlastně o záchranu celé planety. Na druhou stranu je to celé nekomplikované, otevřené širokému čtenářstvu, a rozhodně to nemůže uspokojit náročnější čtenáře, kteří touží po hlubokých filozofických rovinách. Důkazem toho je hlavně samotný závěr, který je vyřešen dosti jednoduchou cestou. Operace Armagedon zkrátka není hutné čtivo, ze kterého vám bude proudit pára z uší, za to ale zažijete dobrodružství na cizí planetě a hláškující pes Terr vás bude zásobovat salvami smíchu, a to rozhodně není málo. Tak zase někdy příště. Na přečtenou.

Hodnocení: 77 %