RECENZE: Kosti v srdci – Milujeme těžké příběhy, milujeme Hooverovou!

„Neboj se. V srdci nejsou kosti. Takže se doopravdy nemůže zlomit.“

Beyah je devatenáct let a celý svůj život byla zvyklá bojovat sama za sebe. A po tom, co jí zemře matka na předávkování, jí nezbývá nic jiného, něž kontaktovat svého otce a zbytek léta strávit u něj. Její otec o ní (stejně jako její matka) bohužel nic neví, celý život mu totiž tvrdila, že je všechno v pohodě. Dokonce ani neví, že její matka byla feťačka, že neměly peníze, bydlely v karavanu a že Beyah neměla většinu svého života, co jíst. Pod tíhou všech těch lží a nevyřčených věcí, se Beyah rozhodne, že si informaci o smrti své matky nechá pro sebe. Stejně jako to, že ji přijali na Pensylvánskou univerzitu s plným stipendiem, díky hraní volejbalu.  

Hlavní hrdinka má tedy strávit celé léto se svým otcem a jeho novou rodinou v domě na pláži v Texasu. Zmatená a konsternovaná z vnějšího světa mimo svou bublinu, Beyah pomalu rozplétá složitosti běžného života. Má novou nevlastní sestru Sáru, která je velmi milá, taky má plnou ledničku a svůj vlastní pokoj. Běžné věci, ale ne pro ni.

Kosti v srdci

Nový život je zpočátku náročný, není typ člověka, co by se někomu svěřoval a bavil se životem. Proto je pro Beyah velkým překvapením, když pozná Samsona, který je z nějakého důvodu stejně rozbitý a podivný, jako ona. Přitom je to kluk z bohaté rodiny, bydlí v nádherném velkém domě na pláži, je si sám svým pánem a čeká ho budoucnost na vojenské akademii. Jenže Beyah chce vědět víc, láká jí Samsonova tajemnost a nepřístupnost. A i když se zpočátku brání snahám své sestry a jejího přítele, aby se dali se Samsonem dohromady, nakonec mu propadne. Stejně jako on jí.

Verdikt

Tenhle příběh mi asi taky zlomil srdce! A to hned v počátku, kdy Beyah objevila svou mrtvou matku a popisovala své dětství, to bylo pro mě extrémně těžké. Hlavně díky autorčině velmi jednoduchému, ale zároveň velmi konkrétnímu stylu psaní. Celý příběh ve výsledku působí hrozně jednoduše, jakoby nebylo těžké na tu zápletku přijít a už vůbec nebylo těžké ji číst. Ale v jednoduchosti je přece ta pravá krása!

Četla jsem od Colleen zatím pět knih a musím nepokrytě přiznat, že tahle se mi zatím líbila nejvíc. Lokace, příběh i hlavní postavy, všechno na mě působilo přirozeně a uvěřitelně. Navíc vzájemná důvěra hlavních hrdinů v sebe navzájem byla naprosto odzbrojující, že jsem se do nich málem taky zamilovala. Vtáhlo mě to tak moc, že jsem se přistihla, jak si nehnutě čtu hodiny v kuse a nevnímám čas. A to je podle mě to ono. Takhle se pozná dobrá kniha. Určitě to není šálek čaje pro muže nebo pro starší generace. Ale pokud chcete potěšit svou dceru, sestru nebo kamarádku, určitě neváhejte!

Hodnocení: 100 %