Nocticadia – temná romance plná morbidní atmosféry a zakázané přitažlivosti | RECENZE

„Dávejte na sebe pozor, Zvídavá můro,“ řekl a vyšel ven ze dveří. Zvídavá můra. Dal mi přezdívku. A vcelku i seděla, jelikož jsem opravdu neměla v úmyslu držet se dál od plamene.

O čem kniha je?

Lilia Vespertinová to v životě nemá lehké. Studuje, pracuje a splácí školné za svou mladší sestru. K tomu se musí potýkat se zvláštními halucinacemi, které ji provázejí od tragické smrti její matky. Koronerova zpráva ale říká něco jiného než to, co je sama dívka přesvědčená, že viděla. Je přesvědčená, že spatřila nepřirozené tvory – černé červy, o kterých v žádných záznamech není ani zmínka. A že právě oni zabili její matku.

Svoje podivné sny a vzpomínky na matčinu údajnou nemoc, v jejíž existenci věří jen ona, sepíše do školní práce. A právě ta jí zajistí přístup na prestižní soukromou akademii na ostrově Drakádie. Studují tam totiž něco, co velice připomíná nákazu její matky. Slíbila si, že zjistí, co za tím stojí a jak to vyléčit. I kdyby se musela zavděčit doktoru Smrťákovi. Tak totiž studenti přezdívají profesorovi Devrycku Bramwellovi. Muži, který raději pitvá mrtvoly, než aby musel konverzovat s živými.

Hlavní postavy

Lilia je mladičká, ale má za sebou trauma, které ji celkem zocelilo. Přesto neví, zda může věřit všemu, co vidí. Potýká se s výplody svojí mysli. Dospěla až moc rychle a nikdy neměla příležitost být teenagerem. Ve svých dvaceti letech se dostává na ostrov a na akademii, kde mají největší moc peníze a vliv a ona je tam za vyvrhele. Přesto si zachovává svoji hlavu a nepodléhá hezkým řečem či klepům.

Devryck se čtenáři od začátku jeví jako chladný parchant a nepřijímá žádné závazky. Soustředí se na svou práci a lidi bytostně nesnáší, zvlášť přehnaně přítulné studentky. Lilia je však pro něj záhadou a záhady jsou potřeba rozlousknout. Navíc se profesor vyžívá v trochu morbidní poetičnosti, ale dokazuje tak, že jeho zatvrdlé srdce přece jen stále ještě bije.

Lilia. Jméno jako špinavý skalpel, zaseknutý hluboko do mé hrudi, mezi drolící se kosti a rozkládající se maso, probodlo jediný z orgánů, u něhož jsem se zapřísahal, že se ho už nikdo nedotkne, a nakazilo mě nesnesitelnou chamtivostí.

Jeho obsese Lilií vede k mnoha hrozbám, které se neštítí splnit.

Nocticadia - obrázek: kniha_na_hacku

Trigger warnings

Kniha Nocticadia je označována jako dark romance. Najdete v ní násilí, notnou dávku mrtvol, nechutných scén, ubližování, týrání a další citlivá témata. Dbejte tedy úvodního slova autorky, kde se ke kontroverzním tématům v knize vyjadřuje.

Mimo jiné je kniha i velice spicy. Jediné, co bych jí vytkla, je překlad těchto scén, který byl na můj vkus ne úplně šťastný. Po všech těch mušličkách a perličkách jsem si připadala jako na nějaké zvrácené podmořské exkurzi.

Kromě toho ale hodnotím knihu vysoko. Nadchlo mě gotické prostředí, temná a morbidní atmosféra a celkově vibe knihy. Podobně jsem se cítila i při čtení Fantasmy. Jen tady to bylo ještě stokrát lepší.

Romantická linka sleduje zakázaný vztah mezi studentkou a profesorem, mezi nimiž je navíc věkový rozdíl – a to je něco, co já v knihách rozhodně můžu. A tady za tu story dávám palec nahoru. Lilia a Devryck jsou dokonalí. Na konci nás autorka navnadila na pokračování a už teď v originále vyšla mininovela, na kterou se určitě chystám.

Slovo o autorce

Keri Lake se ve svém psaní nebojí ničeho, co je děsivé, krásné a zároveň zlověstné. Její díla jsou gotické romance, kde se snoubí pomsta s posedlostí a brutální touhou. Knihy vtahují čtenáře do živě vykreslených světů plných temných božstev, prastaré magie, smrtících tajemství a zakázané lásky. Každý příběh je stvořen tak, aby v čtenáři přetrvával ještě dlouho po dočtení poslední stránky a zanechal v něm stopu.

Mezi její další díla patří například Anathema. Ta se též dočká českého překladu a já se nemůžu dočkat, až vyjde.