Úlice

Kniha se čte jedním dechem.. Stále vás udržuje v napětí. Místy velmi drsná, ale skutečnost často byla ještě drsnější. Nikoho z hrdinů jsem nemohla za jeho chování odsoudit. I když jejich je někdy těžko pochopitelná. V tak složité době, se asi lidé ani nemohli chovat vždy tak, jak cítili. Doba byla velmi složitá. Trochu mě překvapil otevřený konec. Je na každém, aby si ho sám zvolil a dokončil.

Představte si poklidné městečko s vůní medu, kde si děti užívají své dětství a dospělí své běžné starosti. Ale to jednoho dne skončí. Přijde válka, do Úlic přijdou Němci, založí tu továrnu na munici a koncentrační tábor. A tím se životy obyvatel změní jednou pro vždy. Máme tu tři hrdinky, které sledujeme v průběhu jejich dětství a pak během války. Je tu vidět ta mučivá tíha svědomí, když člověk chce přežít, ale nevybere si k tomu zrovna tu nejférovější cestu. Během války žil každý tak, aby přežil a někoho ta cesta mohla zavést rovnou do pekla. Od Jakuby Katalpy jsem četla knihu Zuzanin dech, který mě naprosto okouzlil, dostal se do mých TOP10 v roce 2020, takže má očekávání byla veliká a autorka nezklamala (i když Zuzanin dech je jen jeden). Miluji to, jak autorka píše. Píše vlastně úplně jednoduše, ale tím se na mě dokáží přenést emoce a já si příběh užívám. Se slovy kouzlí a tančí, píše až poeticky, i když o drsných a smutných věcech. A to mě právě baví, že i když čtu o nehezkých věcech, může text lahodit oku. Tři hlavní hrdinky se mi ze začátku trošku pletly, ale poté, když si šla každá svou cestou, tak jsem již problém neměla a bylo mi jasné o kom zrovna čtu. Celkový vývoj knihy byl pro mě nepředvídatelný a tím mě příběh udržoval v napětí a byla jsem zvědavá, jak to celé nakonec dopadne. Je to kniha o smrti i o naději, o utrpení i o lásce, o bolesti i o nových začátcích.

Příběh Úlice je zasazen do doby druhé světové války. Vypráví osud fiktivního městečka včel a medu Úlice a tří hlavních hrdinek - Heleny, Anežky a Běly. Poutavá, drsná knížka. Stylem mi připomínala tvorbu Körnerové nebo Morštajnové.

Jak dokáže člověka zevnitř rozežrat válka. Zapustí do něj kořeny a pomalu ho vysává, jako rakovina. Až z něho nezůstane nic, jen hromádka beznaděje, prázdná schránka. Úlice jsou příběhem stejnojmenného města v době před, v průběhu a po druhé světové válce. Sledujeme osudy tří žen, Běly, Heleny a Anežky, každé úplně jiné. Sledujeme životy jejich rodin. Všechny tři přišly na svět z lásky, čisté a nezkažené. Postupně jsou vlivem války vystavovány nelehkým zkouškám, kterým podlehnou, její kořeny se jim zapustí v srdcích a ty postupně kamení. Ztrácejí důstojnost, svědomí i soucit. Na konci z nich nezbyde nic. Nezemřou, ale jako by se tak už dávno stalo. Tři trosky. Každá s jiným osudem, ale každá na dně, vyžraná do morku kostí. Velmi kvalitně napsaný román, tak čtivý, že to ani není možné. Osobitý styl, který mě vtáhl od prvních řádek. I po dočtení knihy jsem srdcem stále v Úlicích a přemýšlím, jak asi nakonec skončili ty tři zatracené duše. A malý Johan? Za tuto skvělou knížku v rámci spolupráce opět velmi děkuji @hostbrno

Dost drsný příběh, ale dočíst ji musíte..,konec mě zklamal, bohužel..