Skořápka

Zajímavý příběh, protože je podaný netradičním pohledem. Sice kdo jde jen po ději, ten asi nebude nadšený, vcelku rychle mi bylo jasné, jak postavy přibližně dopadnou, ale kdo si užívá při čtení i způsobu vyjádření, práce s jazykem, ten musí být minimálně alespoň spokojený. Neznám originál, ale český překlad se povedl. Jedná se o mé první setkání s autorem a namlsal mne na další ochutnávku.

Na knize se mi nejvíce líbil originální vypravěč - doposud nenarozené dítě. A jelikož jeho matka, Trudy, dost často poslouchá rádio a podcasty, je tento plod dost vzdělaný. Zjišťuje však, že Trudy má milostný vztah s jeho strýcem - a ti dva chtějí společně zabít jeho otce. Můžeme se tedy ponořit do myšlenek, které usilovně hloubají nad tím, jak tuto vraždu zastavit. V díle je hojný počet literární odkazů a to nejen na Hamleta a ironie. Stojí za přečtení.

V této knize nám netradiční vypravěč, ještě nenarozené dítě, odhaluje příběh své matky Trudy. Ta opustila svého manžela Johna a místo něj žije ve starém domě s jeho bratrem. Společně plánují, jak se Johna zbavit a získat tak jeho dům jako dědictví. Moc se mi líbil nápad vyprávět příběh pohledem nenarozeného dítěte. Kromě samotného příběhu tu jsou až filozofické myšlenky o životě, o stavu světa, o lidských povahách, a to nás donutí k zamyšlení, jaký je dnešní svět a do čeho se má dítě vlastně narodit. Moc mě baví autorův styl, díky jeho krásným větám a myšlenkám, jsem si čtení opravdu moc užívala. Na druhou stranu si s některými výrazy rozhodně nebere servítky. Detektivní zápletka v příběhu je víceméně již předem jasná, ale i tak Vás to nutí číst dál a chcete si ten příběh užít až do konce. Líbil se mi příběh tak, jak byl napsaný, nic víc jsem v něm nehledala. Proto mě překvapil doslov, kdy je příběh přirovnáván k Hamletovi a k dalším dílům. To jsem v knize opravdu neodhalila, ale i bez toho jsem si to celé moc užila. 4,5*/5*

Perfektní čtení! Hlavně kvůli neobvyklé hlavní postavě a tou je nenarozené dítě. Malý tvoreček, který přes bříško své matky slyší co se na světě děje. Provází nás několika dny, kdy sledujeme příběh jeho matky Trudy, která podvádí svého manžela s jeho bratrem Claudem. Trudy a Claud si rádi přihnou ze skleničky a hlavně řeší jeden velký problém a tím je právě Trudin manžel, který je i otcem nenarozeného dítěte. Plánují, že se Johna zbaví... Malý tvoreček a jeho vyprávění připomíná jednu velkou literární hříčku. Je úžasný vypravěč. Své úvahy prokládá cynismem, sarkasmem, ale i vtipem. Milujete toho tvorečka i přesto, že na nenarozené dítě je poměrně myšlenkově vyspělé. McEwan se při psaní inspiroval Shakespearovým Hamletem a zatímco v Hamletovi přichází mrtvý otec k synovi jako duch, zde je to obráceně a syn ještě mezi živými není. I když živý je, ale v břiše své matky. A jen tento malý človíček, když slyší, co se matka se strýcem chystají udělat, vezme osud do svých rukou a ukáže jim, že jen on bude mít poslední slovo... Čtení bylo úžasný. Těžší samozřejmě, jak to u Odeonek bývá. Příběh protknutý myšlenkami, které absolutně nesouvisely s dějem, ale přesto by to bez nich nebylo ono. Když se do čtení ponoříte, dostanete výborný čtenářský zážitek. Určitě všem doporučuji!