Recenze na knihu
Prokletá holčička Jennifer McMahon

Tak tohle byla opravdu jízda. Na samotnou knihu jsem se od počátku velmi těšila, neskutečně mě totiž zaujala její anotace. Popravdě řečeno, je tohle první horor, jaký jsem kdy četla, neboť jsem strašpytel a nemůžu z nich spát. Kniha se četla sama, moje tušení o konci příběhu se nakonec potvrdilo. Rozhodně si odnáší plný počet bodů.

Pro mne bohužel velké zklamání. Na knížku jsem se moc těšil a kupoval ji hned v den jejího vydání. Mám načtené všechny autorčiny tituly, toto je jednoznačně nejslabší počin. Pozoruji analogii s knihami Zoje Stage, kde se kvalita v čase (až skokově) snižuje. Kniha je rozvláčná, bez napětí, nedokáže vtáhnout čtenáře do děje, konec je zcela předvídatelný. Kniha je především "queer" počin, nikoli mystery/horor dílo (konstatuji, bez předsudků).

Opět neskutečně dobré. Na knížky od Jennifer se vždy moc těším, jsou tak mystické a zâroveň tak uvěřitelné. Od začátku do konce jsem knihu doslova hltala a čekala co bude dál. Konec mě teda překvapil....

Super!!!

Já miluju autorčinu tvorbu. Moc ráda se vracím k Pozvaným, Zimním lidem a Pramenům. Ale tohle je za mě ne. Chybělo mi autorčino klasické dělení do více časových linek. Postrádalo to napětí a tu atmosféru, co umí jinde krásně popsat. Strašidelné mi možná přišly poslední věty, ale tam je to utnuté. Snad bude příště něco lepšího!

Autorcina nejslabsi kniha...

Jako vždy pecka. Tato spisovatelka nikdy nezlkame.

Tato kniha byla první knihou od této autorky, kterou jsem četla a musím říct, že mě příjemně překvapila. Sledujeme příběh Alison, kterou matka v dětství týrala - a tuto matku si má Alison vzít domů do péče, protože umírá na nevyléčitelnou nemoc. V příběhu se dozvídáme, že matka nebyla ta, kdo svou dceru a jejího bratra týral, ale ale že ji ovládala jiná bytost. A ta si teď vyhlédla nového hostitele. Celou dobu čtete příběh v přesvědčení, že víte, jak skončí - ale konec mě překvapil. Čekala jsem něco (respektive někoho) trochu jiného. Na závěr bych dala 5⭐️ z 5, stojí za to přečíst. Nejhorší jsou pro mě vždy momenty, kdy se hrdina snaží udělat něco, čím chce někomu pomoct, ale nikdo mu nevěří.