Recenze na knihu
Železný dům John Hart

Mrzí mě že musím být tak kritický ale ta kniha mě fakt zklamala. Nemyslím si že by to bylo tím že jsem nějak náročný čtenář, čtu i "beckové" detektivky a oddechovky. Zásadni problém taky asi bude že to není až tak úplně thriller ale spíše jaká si forma červené knihovny. Příliš mnoho násilí, příliš mnoho zla a na druhou stranu jeho relativizace. Ano skoro každé svinstvo, každé zlo se dá něčím omluvit či vysvětlit. Já raději čtu příběhy kde se líčí příběh samotný atmosféra doby, místa. Ale hodnocení se nechává na čtenáři. Tady se stále vysvětluje proč. A taky když už trhriler tak by to fakt mělo být napnuté jak kšandy ale já jsem tady u té knihy ani jednou neměl problém knihu odložít na jindy , což se mi tohoto žánru nestává. Napínavá příliš nebyla byla dost, příběh se celkove odvíjel zcela očekávaně, bez zásadních zvratů a překvapení. Trošku mě to mrzí ale musím říct že jsem rád že jsem jí dočetl a můžu sáhnout zase po něčem jiném.

Strhující příběh - už dlouho jsem nic nepřečetl takhle rychle. Je to o nevšední krutosti, ale také hodně o sourozenecké lásce (v sirotčinci i mimo něj) ... nebo také o nekalých praktikách mezi vyděračským gangem a americkým senátorem.

Kdo má rád psychologické thrillery plné krve a násilí, tak si přijde na své. Já vlastně ani nevím jak tuto knihu popsat. Pro mě je tam několik rovin, které se mě nějakým způsobem dotýkají. Poukazují na různé věci. Možná je v tom zapleteno mnoho prostředí, ale vlastně to v knize i dává smysl. Co se jí však nedá rozhodně odepřít je to, že je neskutečné čtivá, a tak hltáte stránku za stránkou a říkáte si, jak tohle asi skončí a co se vlastně vůbec děje 😃.