Recenze na knihu
Knihovnice z Troublesome Creeku Kim Michele Richardsonová

Pravdivý příběh o modrých lidech žijících v Kentucky respektive o poslední žijící dívce, které říkali Modřenka. V knize je neskutečně popsaný tvrdý život lidí v horách, hladových, chudých a čekajících na svou knihovnici, která denně překonávala náročné, nebezpečné cesty na své mule, aby dovezla knihy svým čtenářům. Jak těžké bylo nebýt "bílou"... A byla poslední modrou dívkou? A co způsobilo, že byla modrá? Hodně zajímavá kniha, úžasně napsaná a úplně jiná než knihy, které jsem četla. Určitě doporučuji přečíst.

Jedna z mála knížek, kde si po přečtení příběhu přečtete také rozhovor s autorkou. V knize se nacházejí i černobílé fotografie s popisky, které krásně doplňují příběh. Doporučuji si všechny fotky i ty zajímavosti přečíst až po příběhu, já jsem to tak udělala a jsem ráda, že jsem si něco nevyzradila. Chtěla bych, aby se tahle kniha dostala více do povědomí čtenářů. Je o předsudcích, chudobě, ale především o tom, co nás všechny spojuje - o lidskosti. Cussy Mary je rozhodně zajímavou ženou, která mi byla celkem inspirací pro život. Nenechala se ničím zlomit, přesto byla pokorná a laskavá k lidem. I když jí život naložil těžké zkoušky, zůstala silná. Není to knížka plná akce, přesto se mi moc líbila ta atmosféra a to, jak se lidé se svou knihovnicí vítali. Neskutečně silné čtení. Myslím, že na ni budu myslet ještě dlouho po dočtení. Doporučuji.

Knihu jsem si koupila, protože mne zaujalo dané téma už zpracované Jojo Moyes. Tady je děj propracovanější, řeší více událostí ze života knihovnic, také sociální a rasovou segregaci v netradičním pojetí Modrých lidí. Kniha se čte dobře, ne jedním dechem, ale když ji odložíte, musíte se brzy vrátit, protože si říkáte - a co bude dál?

Zajímavé čtení o tématu, které nám není zrovna moc známé a o to víc si cením toho, že se mu autorka věnovala. Jedná se o příběh o jedné z kentuckých pojízdných knihovnic, která má navíc modrou kůži, také o hladomoru a poměrech nižších vrstev, hlavně teda horníků. Autorka vychází ze skutečných událostí a opírá se o kentucké apalačské zdroje. Nejvíc mě překvapilo, že lidé s modrou kůží opravdu existovali, to jsem vůbec netušila a přišlo mi to velmi zajímavé. Neméně důležité je téma pojízdných knihoven, moc se mi líbilo vykreslení toho, jak moc byly knihy pro lidi důležité, hlavně pro chudé, aspoň v tomhle se nedělaly sociální a rasové rozdíly. Kniha mě naprosto uchvátila, četla se lehce, i když témata v knize lehká nejsou ani náhodou. Doporučuji s úsměvem na tváři.