Víte, co se honí hlavou sériovému vrahovi?

Možná si první vlaštovku této detektivní série zamilujete a možná ji budete nenávidět. Vše totiž popisuje bez okolků. Rozhodně to není čtení pro každého. Hodnocení 91 % na Databázi knih (v době psaní tohoto článku) ale hovoří o tom, že jí převážná část čtenářů bude pozitivně nakloněná. Pojďme se tedy podívat, o čem příběh vypráví.

Hned v první kapitole nás autor Mike Omer zavede k vrahovi a jeho oběti. Ocitáme se v bytě zvrhlíka, který se právě chystá sprovodit ze světa svou oběť. Jenomže tohle není jen obyčejný vrah, který se zbaví těla. Kdepak. Tohle je nekrofil, který své oběti balzamuje a uchovává ve svém bytě.

Oproti jiným detektivkám je zde vrah vylíčen poněkud netradičně. Autor ho popisuje spíše jako normální milující lidskou bytost a ne jako násilnickou zrůdu. Není vyloučeno, že se během čtení alespoň jednou přistihnete, že ho vlastně svým způsobem litujete. Ke své nabalzamované oběti se totiž chová nanejvýš mile a láskyplně. Touží s ní zůstat po zbytek života a vést „normální“ život po jejím boku. Tedy do doby, než ho omrzí.

Chtěl s ní prožít zbytek života. Vážně si může dovolit formaldehydem šetřit? Nestojí mírná ztuhlost za deset let navíc v její společnosti? Při představě, jak po jejím boku zestárne, se v duchu pousmál. Jak se k sobě budou o dlouhých zimních večerech tulit pod dekou na kanapi a koukat na televizi.

V příběhu vystupuje nejen samotný vrah, ale také forenzní psycholožka Zoe, která společně s federálním agentem Tatumem tvoří vyšetřovatelskou dvojici. Tihle dva si jdou sice zpočátku po krku, ale jejich silný, nepolapitelný protivník z nich učiní skvělý tým.

Pokud se chystáte V mysli vraha číst, připravte se na šokující, děsivou jízdu myšlenkami vraha, barvitý popis vyšetřování, návraty do Zoeina traumatického dětství a těšit se můžete dokonce i na špetku humoru.