Tematický pátek #1: Harry Potter

Výběr prvního pátečního tématu byl více než snadný. Položili jsme si otázku: „Jaké jsou největší knižní fenomény?“ a odpověď byla úplně jasná: „Rozhodně mezi ně patří Harry Potter. Navíc je tomu letos 20 let, kdy vyšlo v České republice první vydání Kamene mudrců. Pojďme napsat o Harrym Potterovi!“  A komu jinému svěřit tak zajímavé téma, než naší totální potterhead Anastasje?!

Harry Potter – chlapec, který změnil svět

Joanne K. Rowlingová mohla prožít nudný, skromný život, který by se v mnohém nelišil od těch, jenž žijí miliony dalších lidí na planetě Zemi. Místo nudné šedi a jednotvárných pracovních povinností však stvořila legendu, která navždy změnila nejen knižní pojetí fantasy žánru.

Píše se rok 1997 a mladá spisovatelka vydává svou debutovou knihu, která se na první dobrou tvářila jako tucty obdobných děl. Příběh o mladém čarodějovi měl nicneříkající obálku, jež zprvu nemohla zachránit ani dobrá anotace, ale stačilo málo a z průměru se brzy vyklubalo něco, o čem dodnes každý mluví. V moderní společnosti by se snad nenašel nikdo, kdo by o „Harrym“, či jeho stvořitelce alespoň něco málo neslyšel. Čím si dokázal „chlapec, který přežil“ vybojovat slávu a uznání?

Mé první setkání s Harrym

Pamatuji si to, jako kdyby to bylo včera. Bylo mi osm let, tehdy jednoho parného letního odpoledne se mi doslova a do písmene změnil život. Rodiče mi totiž pustili zfilmovanou verzi „Kamene mudrců“. Děj, i jeho hrdinové mě natolik oslovili, že jsem si některé pasáže musela pouštět znovu a znovu. Tohle DVD mělo v mém pokoji čestné místo a já se každý rok nemohla dočkat chvíle, až se budu moci vypravit do kina a zhlédnout další pokračování.

Až najednou přišel rok 2011 a všechna ta očekávání ze stříbrného plátna nakonec dospěla ke svému konci, sága se uzavřela, stejně jako jedna etapa mého života – ze školní lavice jsem se vypravila vstříc střední. A tak jsem i já tenkrát měla pocit, jako bych společně s Harrym dospěla, ale zatímco on bojoval o budoucnost Bradavic, já sváděla bitvy s fyzikou, biologií či matematikou, která mi zejména v prvním pololetí mého gymnaziálního studia dala pěkně zabrat.

Knihy mě úplně pohltily!

Ono první léto mých středoškolských studií jsem si konečně řekla, že si musím přečíst knihy. Všech sedm dílů jsem přelouskala doslova za týden. Nezajímalo mě, jestli jsou dvě ráno, nebo pět hodin večer. Říše kouzel a kouzelníků mě naprosto pohltila a já se odmítala vrátit do běžného rutinního koexistování.

Čas šel dál, objevily se knihy s ilustracemi Jima Kaye, které samozřejmě musely být ozdobou mé knihovničky. Dostala jsem se na vysokou školu a získala své první prospěchové stipendium. Všichni mi říkali, ať si za něj koupím něco hezkého na památku, ale mě nějaké „cetky“ příliš nezajímaly, věděla jsem přesně, co chci – výlet do Londýna a studií WB. Řeknu vám, že tomuhle fanouškovskému zážitku se málo co vyrovná. Navštívit ministerstvo kouzel, uklonit se Klofanovi, či stát přímo uprostřed hodovní síně, to bylo něco! Nesmím zapomenout ani na možnost ochutnat Máslový ležák, který bohužel nenadchl nikoho z naší čtyřčlenné party. No a když jsem po všem tom courání dorazila k Bradavickému expresu, měla jsem chuť si do něj naskočit a doufat, že mě konečně odveze do dimenze, kterou tolik miluju.

Harry Potter – láska na celý život

Už dávno nejsem náctiletá, ale láska ke klukovi, který se v den svých jedenáctých narozenin dozví, že je čaroděj, mě neopustila. O čemž svědčí i fakt, že jsem si za svou první úspěšnou státnici koupila právě jeho funko pop figurku.

Navštívila jsem český „Potterfest“, i prémiový „Comic con Prague“, protože možnost potkat své oblíbené herce na živo jsem si skutečně nemohla nechat protéct mezi prsty. V mém vlastnictví se nachází nespočet fanouškovských předmětů z tohoto universa, včetně hrnku na čaj v podobě kotlíku, či kouzelnické hůlky.

Ač dávno nejsem malá holka, tak ve skrytu duše stále čekám na sovu s mým příjímacím dopisem. Hrdě nosím svůj kolejní havraspárský svetr a filmové hlášky už bych zvládla odříkat i o půlnoci. Harry a jeho parta se zkrátka stala součástí mě samé, něčím, co mne provází všemi významnými milníky mého života. Něčím, co mi stále dovoluje snít a vracet se do dětských let!