Milan Kundera - jeden z nejslavnějších spisovatelů s českými kořeny zemřel ve věku 94 let

„Ale kdo nemyslí na své tělo stane se o to snadněji jeho obětí.“ — Nesnesitelná lehkost bytí

Mládí a spisovatelské začátky

Narodil se 1. dubna 1929 v Brně. Už v dětství se zajímal nejen o literaturu, ale i o hudbu. Učil se dokonce hrát na klavír a věnoval se hudební kompozici. Po gymnáziu se rozhodl studovat literární vědu a estetiku. Ovšem po dvou semestrech zjistil, že tíhne spíše k filmu, a proto přestoupil na FAMU, kde se věnoval filmové režii a později scenáristice. Po úspěšném absolvování začal na FAMU vyučovat světovou literaturu.

Průběžně pracoval také na své spisovatelské kariéře. Ve svých dílech experimentoval s nejrůznějšími styly psaní, což se stalo specifickým znakem jeho tvorby.

„Psát jinak to znamená překračovat hranice pravděpodobného. Ne, proto, abychom unikli skutečnému světu (na způsob romantiků), ale abychom ho tak lépe postihli.“ „Protože postihnout skutečný svět, to patří k definici románu; ale jak postihnout skutečnost a zároveň se oddávat mámivé hře fantazie?“ — Kastrující stín svatého Garty

Proč Kundera emigroval?

Tehdejší politická situace v Československu omezovala svobodu projevu a protirežimní názory. A těch měl Kundera požehnaně, což se odráží i v jeho dílech. Stal se tak terčem tvrdé cenzury a politického pronásledování.

Roku 1975 společně se svou manželkou Věrou emigroval do Francie, kde získal tamní občanství. Ani tehdy ovšem nezanevřel na českou kulturu. Napsal díla, jež se dočkala mezinárodního ohlasu a překladu do 54 jazyků.

Nejznámější díla

Jak jsme zmínili již v úvodu, mezi Kunderova nejznámější díla patří Žert, Nesnesitelná lehkost bytí a Nevědění.

Nesnesitelná lehkost bytí je filozofický román, který je považován za Kunderovo vrcholné dílo. Autor v něm zkoumá souvislosti mezi láskou a svobodou, vážností a lehkostí života a hledá odpovědi na otázky o lidském bytí a smyslu existence.

Žert zkoumá politickou represi, absurditu byrokracie a její dopad na individuální svobodu a lidské vztahy. Román zároveň odráží autorovu oblibu v kladení filozofických otázek ohledně existence, svobody a vlastní identity.

Děj Nevědění se odehrává po roce 1989, kdy se komunistický režim v Československu rozpadá a země se otevírá novým politickým a ekonomickým možnostem. Román sleduje příběh dvou protagonistů, Ireny a Josefa, kteří se po letech exilu rozhodnou vrátit do vlasti. Kundera zde zkoumá, jak exil ovlivňuje vnímání minulosti a přítomnosti i vlastní identity.

Foto: Václav Chochola