Recenze na knihu
Poloviční král Jan Hamouz

Velmi pěkně chytlavě napsané, přečteno za jednu jízdu vlakem Brno - České Budějovice.

Poloviční král je skvělá ukázka toho, že českou fantasy se sakra vyplatí číst. Pořád mě nepřestane překvapovat, když o našich autorech někdo pochybuje, ale všem takovým vzkazuju tohle: přečtěte si Polovičního krále a nebudete litovat ani pochybovat. Pokud jste fandové pomalých příběhu, tohle je kniha pro vás. Pokud jste fandové do detailů vystavěných postav, sympatických i nesympatických, takových, co prostě mají hloubku, tohle je kniha pro vás. Pokud potřebujete zajímavý bohatý svět, který vám autor poodhaluje jen po kouskách a jakoby mimochodem - tu máš jméno boha a jak vypadá jeho socha, tady je zmínka o tom, jaké druhy magie jsou a kdo je používá, a že jsi to ty, tak tady je od cesty i jeden z příběhů, které si mezi sebou vyprávějí obyčejní lidé - tohle je kniha pro vás. Já osobně jsem velký fanda pomalých knih, kde místo akce je důraz kladen na postavy, na jejich vývoj, na svět, ve kterém se pohybují... mohlo by se skoro zdát, že jsou statické, že jejich osudy jsou malé a nic neznamenají, zvlášť když jednou z nich je obyčejná maloměstská dívka. Téhle myšlence se autor vysmál do obličeje a v Polovičním králi ukazuje, že každý z těch osudů, které ve své knize prezentuje, je důležitý. A já, sakra, potřebuju víc. Víc z toho světa, víc z těch příběhů. (Ten konec? Ten mě zabil.) Kniha je grafická - od klení přes popisy mučení, znásilnění a války. Ale všechno to do toho příběhu sedí a pasuje. Dostáváte se doprostřed světa, kterej bohužel není jako vystřiženej z katalogu snových dovolenkových destinací, ale kterej na každým druhým kroku skýtá jeden zajímavej příběh vedle druhýho. A, jo, rozhodně to stojí za přečtení. Hrozně tomu fandím, přeju si mít celou sérii v poličce a jenom se teď modlím, aby nám druhej díl vyšel co nejdřív.

Fantastický fantasy příběh s několika dějovými liniemi. Postavy nejsou vykreslené černobíle a jejich jednání je uvěřitelné. Těším se na další knihy ze série.

Jednotlivé kapitoly nenavazují v postavách místech a čase. To je velmi spolehlivý způsob na zabití spádu knihy, pokud už mne nějaká postava zaujme tak vím že dalších pár kapitol ji neuvidím což totálně ubíjí chuť začínat další kapitolu, a skoky v čase? to je jednoduše spoiler. Závěrem: autor úspěšně umlátil příběh knihy do sračkovitosti

A když voda bělavě zešedne, věz, že se v království stalo něco zatraceně špinavého... Kniha, ve které se střídají 3 dějové linie. První nás zavede na královský dvůr Erenézie, kde vládne král Trat'Hys. Jeho vláda má být ale brzy podrobena zkoušce. Druhá dějová linka se odehrává na severu země ve městě Dvojhradbí. Zde mladá Lheiwen prožívá svou první lásku, ale i první střety s realitou, která není vždy růžová. Třetí z hlavních příběhu je o Garrovi. Ten brázdí se svou lodí vody Tórskeho moře. Neohrožený kapitán má ale jednu slabinu. Stále se nevyrovnal se smrtí své milované ženy. Nikdo ale netuší, že problémy, které řeší, jsou ve skutečnosti pouze malichernosti. Daleko za mořem se totiž shromažďuje armáda Rohatých. Hledáte epické hrdinské fantasy, ve kterém bude napětí, akce, ale zároveň i nádherné popisy světa a fungování magie? Pak je Poloviční král přesně pro Vás. Já se do tohoto příběhu naprosto zamilovala. Dostala jsem úplně vše, co od fantasy očekávám. Strašně se mi líbila dynamika děje. Střídání třech dějových linek bylo osvěžující. V jedné lince se "nic nedělo", ve zbylých dvou byla velká akce a opačně. To mně pohánělo ve čtení. Chtěla jsem zkrátka vědět, jak to celé dopadne. Časové skoky mne také vůbec nevadily. Vždy jsem odhadovala, co se stalo dříve, a co později. A to mně moc bavilo. Nakonec se vše vždy vysvětlilo. Smekám před bravurně vykreslenými postavami. Zamilovala jsem si Lheiwen, jejího otce i Trata. Naopak v knize jsou i postavy, které mně vyloženě pily krev. Konec, ačkoliv je to série, je celkem uzavřený a plný zvratů. Čekala jsem ho mnohem více otevřený. Jsem tedy příjemně překvapena. Na začátku příběhu jsem měla problém se jmény. Jsou tak jiná, že se mi pletla. Ale po 50 stranách jsem si zvykla, a teď si je naopak pamatuji tak, že je nemůžu dostat z hlavy. Také mi vadilo, že v knize nebyla mapa. Naštěstí ve druhém díle už mapa je. Uff... K takovému propracovanému fantasy to zkrátka patří. Tak a teď už jen koupit druhý díl.